Výlety

STACHELBERG

měla být po svém dokončení největší dělostřeleckou tvrzí československého pevnostního systému. Bohužel, do konce září 1938 se podařilo vybetonovat pouze první z dvanácti plánovaných objektů, z nichž 11 mělo být spojeno rozsáhlým podzemním systémem. Dnes tvoří bývalé staveniště tohoto mohutného vojenského komplexu významnou stavebně-historickou památku. V tvrzi se nachází muzeum čs. opevnění

VRANÍ HORY

Plochou nevelké pohoří, vzdálené vzdušnou čarou od města a Žacléřského hřbetu, tedy Krkonoš, pouhých 5 km, leží, jako většína českých hor, na státní hranici (v tomto případě s Polskem). Hraniční čára nejde ovšem po vrcholech a tak nejvyšší vrchy Vraních hor leží výhradně na českém území. Tím nejvyšším vrchem je Špičák, vysoký 887 m.n.m. a tyčící se zhruba o 300 m nad okolní krajinou. Malá vzdálenost od města je důvodem, proč jsou Vraní hory dominantním objektem všech výhledů z města do otevřené krajiny. A proč se tyto vrchy nazívají právě Vraní ? To si sami budete moci odpovědět, když vzhlédnete za slunného dne právě jejich směrem. Obraz, který soustava vrchů vytváří, je více než podobný mohutnému letícímu ptáku, svoji temnou barvou zalesněných strání připomínající nejvíce právě vránu.

RÝCHORY

Horská obec Rýchory (včetně Vízova) se od ostatních obcí připojených k Žacléři výrazně liší. Vznikla ve stejné době, tedy koncem 16. století, ale v důsledku mohutných lesních těžeb pro potřeby dolů v Kutné hoře. Dřevaři se však po ukončení těžby usadili natrvalo a přeměnili lesní mýta na luční enklávy. Zástavba je i zde tradiční a odpovídá horským obcím, tedy bez jakéhokoliv řádu staveb, které jsou volně rozprostřeny po lukách. Teprve s rozvojem turistiky na přelomu 19. a 20. století byly v obci postaveny nadstandardní objekty. V roce 1892 byla na hlavním Rýchorském hřebeni (více než 1000 m nad mořem) postavena Maxovka (Maxhütte) s hostincem pro 40 lidí (stavba byla v 50.letech pro zchátralý stav zbořena). Hned v sousedství byla v roce 1929 dokončena Rýchorská bouda s hostincem i ubytovnou. V roce 1930 byl ve spodní části obce Rýchory postaven architektonicky zdařilá chata Ozón (Quintenmühle). S novodobější historií města je spojována i vojenská pevnost Stachelberg (Ježová hora). Přímo v katastru Bobru bylo vybudováno několik menších pěchotních bunkrů. Na hranici "velkého Žacléře" s obcí Babí na vrchu Stachelberg byla vybudována stejnojmenná vojenská pevnost - komplex pevností, největší čs. opevnění svého druhu. Pevnost je v letní sezóně přístupná. Více informací se dozvíte na stránce

SNĚŽKA

Nejvyšší hora České republiky (1602 m.n.m.), která se nachází ve východní části Krkonoš na Hraničním hřebenu. Přes její vrchol prochází česko-polská státní hranice. Na severní polské straně spadají srázy do údolí Lomničky, na jižní české do Obřího dolu. Západní svahy se snižují do Úpské rašeliny a východní klesají v Obří hřbet. Na vrcholu hory bylo postaveno několik staveb. Roku 1868 zde vznikla tzv. Česká bouda. V současné době je vsak ve zchátralém stavu a je uzavřena. Moderní Polská bouda stojí dnes na místě původní Slezské boudy. Počátkem 20. století zde vznikla dřevěná meterologická stanice vysoká 18 m. Tato stanice byla před lety snesena zpět do údolí. Na vrcholu se nachází též 14 m vysoká kaple Sv. Vavřince naposledy přestavená v polovině 19. století. Na Sněžce je též nejvýše položená poštovna v České republice. Na vrchol Sněžky vede sedačková lanovka z Pece pod Sněžkou s přestupní stanicí na Růžové hoře. Díky své výšce poskytuje vrchol Sněžky neomezený panoramatický výhled do daleké krajiny České republiky a Polska.

ZOO DVŮR KRÁLOVÉ

ZOO ve Dvoře Králové leží v podhůří nejvyšších českých hor - Krkonoš, v malebném údolí potoka Netřeby. V této půvabné přírodní scenérii byly vytvořeny expozice, které zachovávají přirozené podmínky života chovaných zvířat. Velká stáda našich kopytníků obývají prostorné výběhy a od návštěvnických stezek je odděluje pouze příkop. Šelmy a primáti jsou od návštěvníků odděleni bezpečnostním sklem, což umožňuje bezprostřední kontakt se zvířaty. V poslední době jsou vybudovány nebo modernizovány velké tropické pavilony, které jsou vyhledávaným místem po celý rok. V letní sezóně probíhá řada akcí pro veřejnost, jako jsou křtiny, oslavy narozenin, dětské dny a další akce, které jsou návštěvnicky velmi atraktivní.
 

ZÁMEK RATIBOŘICE A BABIČČINO ÚDOLÍ

První zmínka o Ratibořicích pochází z konce 14. století, kdy v místech zvaných Na starých Ratibořicích, stávala tvrz Vaňka ze Žampachu. V následujícím století připadla tvrz k Rýzmburskému panství. O sto let později ji připojili Smiřičtí k náchodskému velkostatku. Zámek, Staré Bělidlo a Ludrův mlýn pak jsou především známy osobou spisovatelky Boženy Němcové a jejím dílem Babička, stejně tak postavou kněžny vévodkyně K. V. Zaháňské. Původní tvrz pak byla přestavěna na barokní letohrádek. V letech 1825 - 1826 byla budova zámku vévodkyní K. V. Zaháňskou, včetně křídla pro služebnictvo přestavěna empírově. Zámek byl vybudován v letech 1702-1708 pro knížete Lorenza Piccolomini a ve formách pozdního středoevropského klasicismu a empíru byl přebudován pro Kateřinu Vilemínu vévodkyni Zaháňskou v letech 1826-1827. K zámku přiléhá vnitřní park s rybníčkem a skleníkem, založený kolem roku 1810 v přírodně krajinářském stylu. Prostřednictvím Babičky, nedostižného básnického obrazu života prostého českého lidu a jeho vrchnosti v první třetině minulého století z pera Boženy Němcové, vešel ratibořický zámek do naší i světové literatury. Proto je v paměti a srdci našeho národa nerozlučně spojen s postavami babičky, Barunky, paní kněžny a komtesy Hortensie.

ADRŠPAŠSKÉ SKALNÍ MĚSTO

Skalní město Adršpach je součástí Národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály s počátkem ochrany území od roku 1933 a je jeho menší částí. Je rozdělené na dvě skupiny: plošinu Bučina a část se Starozámeckým vrchem. Pro skalní město Adršpach jsou typické samostatné skalní útvary, izolované věže a pilíře. Mezi nejznámější skalní útvary patří Homole cukru, Milenci, Starosta a Starostová, Krakonošův zub a mnoho dalších. Návštěvníci by také neměli opomenout navštívit oba vodopády ve skalním městě: Malý a Velký vodopád, které se nacházejí v polovině prohlídkové trasy. V těchto místech můžeme také spatřit pamětní desku upomínající návštěvu básníka J.W.Goetha z roku 1790. Stranou prohlídkového okruhu by nemělo zůstat ani Adršpašské jezírko (za oběma vodopády na žluté turistické značce směrem do Vlčí rokle), na kterém je možno se projet loďkami. Závěrem můžeme ještě navštívit bývalou Pískovnu s průzračnou vodou s půjčovnou loděk. Placený okruh po zelené turistické značce měří 3,5 km, vstupenky se prodávají u vstupu za hotelem Lesní zátiší. Mimo běžné indviduální prohlídky je možné si zajistit prohlídku s průvodcem. Skalní město Adršpach je vyhledávaným terénem pro skalní lezení. 

 

Akce